Sla­ví­me 20 let spol­ku, a tím také 20. roč­ník výsta­vy vín pořá­da­né pod hla­vič­kou naše­ho spol­ku. Akce je to vždy vese­lá, s muzi­kou až do půl­no­ci a vše­mi vzor­ky vypi­tý­mi. A letos jsme se roz­hod­li pro změ­nu. Pozo­ru­je­me totiž, že víno­mil­ci na našich akcích nejen degustu­jí, ale i srov­ná­va­jí a poví­da­jí si o něm. Kaž­dým rokem je vinař­ská veřej­nost vzdě­la­něj­ší, o ros­te pře­hled a pro­ká­za­ly to i letoš­ní degusta­ce během výsta­vy, kdy se všich­ni účast­ní­ci pěk­ně tre­fo­va­li do černého!

 

Povídat nebo tančit?

Muzi­ka na výsta­vě zpra­vi­dla začí­na­la kolem desá­té. Lidi si dál poví­da­li a zatě­žo­va­li hla­siv­ky, ale pořád­ně se nesly­še­li. Kape­lu to neba­vi­lo a my jsme se čas­to sta­li par­ke­to­vý­mi roze­hrá­va­či. Když už se lidé dosta­teč­ně cink­li a roz­tan­či­li s námi, bylo po jede­nác­té — a o půl­no­ci jsme muse­li zaví­rat a vyhá­nět. Nicmoc. 

Nikdo se na par­ket nehr­ne, tak vina­ři roz­tan­co­vá­va­jí (archiv­ní fot­ka z roku 2010!)
K naše­mu dva­ce­ti­le­té­mu výro­čí jsme chtě­li změ­nit kon­cept do poho­do­věj­ší akce. Vyne­cha­li jsme muzi­ku. Dora­zi­lo také méně lidí, tak­že výběr z výher­ních vzor­ků zůstal až do kon­ce, dalo se v kli­du poví­dat po celý večer. Vytvo­ři­li se nám dva tábo­ry — jed­ni byli spo­ko­je­ní a dru­zí vůbec 🙂 a navíc jsme tyto změ­ny nestih­li pře­dem vysvět­lit, vět­ši­na návštěv­ní­ků tak oče­ká­va­la náš kla­sic­ký scénář. 

A aby toho nebylo málo… začalo to chřipkou

Nepo­ved­lo se nám rezer­vo­vat kul­tu­rák na vhod­ný ter­mín ke kon­ci břez­na, a tím se nám spus­ti­la plejá­da pro­blé­mů, kte­ré jsme navíc pořád­ně pod­ce­ni­li. Do ces­ty se nám posta­vi­ly chřip­ky, dovo­le­né na horách i vína — někte­rá byla ješ­tě týden před výsta­vou kalná.

Pře­sta­li jsme stí­hat a týden před akcí jsme zjis­ti­li, že nemá­me zaří­ze­né skle­nič­ky s potis­kem a míst­ní roz­hlas, pla­kát­ky jsme necha­li vyle­pit jen 5 dní před akcí. Tak­že se o tom spous­ta lidí nedo­zvě­dě­la a ješ­tě teď za námi lidé cho­dí, kdy že bude výsta­va vín.

Zpět­né vaz­by byly dvo­jí­ho typu:
a) záměr s klid­nou výsta­vou a pro­sto­rem na poví­dá­ní se vyda­řil
b) všech­no jsme to posrali 🙂

Změna je potřeba

Něja­kou změ­nu jsme už udě­lat muse­li, pro­to­že chce­me výsta­vu posu­nout dál. Ale shod­li jsme se, že tím­to smě­rem ji posou­vat nebu­de­me. Poví­dá­ní o víně vyčle­ní­me ote­vře­ným skle­pům, kte­ré jsou tak­to zamýš­le­ny od začát­ku. A taky těm něko­li­ka hodi­nám před tím, než začne muzi­ka hrát. Ale když už se tan­čí, má se tan­čit pořád­ně — výsta­vu pro­to pro­dlou­ží­me až do jed­né hodiny.

Říká­te nám, že letos jsme to zvo­ra­li. A jed­ním dechem dodá­vá­te, že se těší­te na dal­ší roč­ník. Moc si váží­me vaší pod­po­ry a mák­nem na tom, abychom vás nezklamali.

Vaši Der­flan­ští vinaři